Vstáváme opět brzo a už se těším, jak si v autě pustím topení. Poslední balení a ještě za tmy vyrážíme, zase trochu jinou cestou na dálnici. Trasa je moc pěkná, šplháme se neustále vzhůru, což ve spojení s tím, že jsem nechal tankování až na ráno není moc povzbudivé. Nakonec se cesta přeci jen zlomí a sjíždíme do vesniček s čerpacími stanicemi, všechny otvírají v osm. Nakonec vše dobře dopadne, nakupujeme benzín za vesnické ceny, po chvíli nacházíme dálnici a uháníme k domovu. Co hodina to 100 km . Nic na tom nemění fakt, že podle tachometru jedeme stále 140 km/hod a nikde nestavíme. Ale zase se na to dá spolehnout. Tedy až na Německo, kdy člověk nikdy neodhadne, kde uvázne. My jsme takto strávili opět hodinku v dvoupruhové uzavírce, kde kamion opravoval pneu. Asi 500 m před rozšířením na tři. Když jsme v 21.00 stavěli u Teska ve Varech, měli jsme na tachometru za ten den asi 1250 km a za sebou půlku Evropy.
A v hlavách plány na další akce ať už na kolech nebo v autě napříč Evropou.
Žádné komentáře:
Okomentovat