Vyrážíme ještě skoro za tmy, za městem potkáváme i nějaké cyklisty, domlouváme se nad trasou. Pokračujeme po asfaltu, příjemnou krajinou vpravo na horizontu pás skal. Konečně opouštíme asfalt, krajina ještě zajímavější, fotíme, ochutnáváme neuvěřitelně sladké a dobré hrozny z vinohradu přímo vedle cesty. Každou chvíli nějaká vesnička a v každé historický kamenný kostel, nebo větší město jako Logroňo a ještě větší kostel. Za městem přehrada a rekreační oblast, dnes opuštěná. V Najera se nám nedaří objevit albergu a když jí konečně objevíme, mají plno a posílají nás do Azofry. 
Naštěstí, protože tam mají jednu z nejlepších ubytoven, co jsme cestou navštívili. To jsme ale ještě netušili, když jsme stoupali po terénu přes vinice, kolem červených skal. Cesta nádherná a ještě lepší cíl. Oáza s fontánou, dvoulůžkové pokoje, klid, 7 E. Večeříme v místní restauraci poutnické menu za 9 E i s lahví vína. Do poslední chvíle netušíme co nám přinesou. Výběr v pohodě, až na špagety s chřestem, což byl chřest bez špaget. Víno výborné.
Ujeto
Žádné komentáře:
Okomentovat